Vilda

Kája

S čím fotografuji a proč

V současné době vlastním bezzrcadlový fotoaparát značky Fujifilm X-T1 + objektivy fujinon 16-55 f2.8, fujinon 56 f1,2, fuji 55-200 a fuji 14 f/2,8.

Více jsem se fotografování začal věnovat při koupi zrcadlovky Nikon D 5100 a poté jsem přešel na zrcadlový systém Nikon D 7100 se základním objektivem 18/105, zoomem od Tamronu a širokoúhlým objektivem Tokina 11-16 DX II + nějaká starší sklíčka (Helios, Trioplan). Ale pořád jsem se nedokázal s zrcadlovkou zžít a to ani po výměně.

Formát JPG z Nikonu už nepřicházel v úvahu, jelikož se mi u této značky nikdy moc nelíbil a tak jsem fotografie pořizoval jen v RAW formátu. Ale i tak mi to pořád nějako nesedělo, nedokážu vysvětlit ani proč, asi prostě proto, že značka Nikon nebyla mou srdcovkou. Až jsem na jednom webu narazil na fotografie z bezzrcadlového systému Fuji. Připadlo mi, že obrázky z tohoto systému mají duši a krásu v jednom, a rozhodl jsem se pro změnu. Té změny nelituji, úplně jsem se zamiloval a konečně má fotografování pro mě jasně daný směr, smysl a z každého snímku mám opravdovou radost. Nemusím řešit ISO, které tento fotoaparát zvládá velmi slušně až do hodnoty 3200. Barvy mi připadají také lepší, díky tomu, že Fuji nepoužívá tzv. Bayerovu masku. Začal jsem fotografovat zpět i do JPG, samozřejmě RAW formát je pro mě i tak jasná jednička. Ale musím říct, že JPG umí systém FUJI opravdu skvěle a plno fotografií tak ani nemusím z RAWu vyvolávat. A navíc RETRO vzhled fotoaparátů Fuji je moc prima záležitost. Také jsem si pořídil i konvertor na stará sklíčka, a tak nejsem ochuzen ani o ně. Prostě pro mě velmi příjemná záležitost a konečně mě fotografování baví.

Vilda

      Narodil jsem se v malé vesničce poblíž Hronova (kraj Aloise Jiráska), kde jsem vyrůstal až do svých 20 let, abych potom mohl odejít do Liberce, kde jsem dokončil obor Materiálové inženýrství na tamní univerzitě.

Mám celkem dost koníčků (motorka, kolo, turistika a především cestování) při kterých se mohu věnovat své další oblíbené činnosti a tou je fotografování. Fotografie a vše kolem ní se pro mě stala útěkem z běžného života do takového mého světa obrázků a pocitů, které jimi chci občas i vyjádřit. Díky fotografování také mohu zaznamenat místa, která jsem navštívil a ukázat Vám ty krásy a trošku Vás i třeba pobídnout k jejich návštěvě.

K tzv. VANLIFE životu, jak se tomu dnes říká, mě přivedlo moje první spaní v upravené maličké dodávce značky Daihatsu Hijet v mých 21 letech. Nechal jsem se inspirovat tehdejšími snímky z TV o free životě a s taťkou jsme maličkatou dodávku upravili na spaní. Bylo až neuvěřitelné, že se do tak malé dodávky vtěsnali dva lidé a ještě dvě horská kola a bágly. A zde, po kratším tripu směr Mělník, započalo moje srdce bít pro cestování a spaní v dodyně. Potom přišla T4, dvojková oktávka a nakonec uplné propadnutí cestovat v dodávce a díky tomu došlo na pořízení T5 v podobě Káji. 

Říká se, že pokud někdo vyzkouší spaní a cestování v autě, a zažije tu neuvěřitelnou svobodu, nedokáže se už vrátit do běžného života, jakým žije většina lidské populace. 

Proto všem radím, rozmyslete se pořádně, potom už není cesty zpěěět. Pohltí Vás to.

Kája

A teď něco málo o mém plechovém kamarádovi. Je mu 15 let a něco se mnou už zažil. Toulal se po Anglii, Skotsku, Francii, Itálii, Polsku, Německu, Maďarsku atd. Pohání ho dieselový motor, takže rád baští naftu. Spotřeba na delších cestách se pohybuje
kolem 7,5l/100km. Vzhledem k problémovosti motorů T5 jsem při koupi vybíral 1,9 v 77kw verzi. Koupě byla právě z důvodu vlastního bydlení na cestách. Je to vlastně taková moje "chalupa na 4 kolech".

Jelikož jsem nechtěl Káju hmotnostně zatížit palubkami jako obložením vnitřku, jak je v poslední době moderní, zvolila se tapeta v designu dřevěného obložení. A musím říci, že to byla prozatím dobrá volba. Navíc jsem nechtěl vrtat do kastle. Na okna je použita reflexní fólie, která je z druhé strany také vždy polepena tapetou ve formě dřeva a k okennímu rámu (plech) je připevněna magnety z číny. Do Káji tak není vidět a navíc se toliko nepotí okna a reflex slouží i tak trochu jako izolace. Jako postel slouží zadní trojsedačka, která v nesklopeném stavu vytváří uvnitř sedačku obývacího pokoje a vzápětí může změnit obývací pokoj na ložnici jednoduchým zatáhnutím pásky pod sedačkou.

V Kájovi je využit opravdu téměř každý volný prostor a bohatě to stačí - kapsáře, menší skříňka za předními sedadly, prostory pod trojsedačkou, prostor díky elastické síti nad sedačkou. Navíc díky zanechané originální trojsedačce, mohu v autě vždy vést až 6 lidí, aniž bych musel něco vyndávat, či nandávat, což je prostě praktické
Jelikož se mi zatím nechtěla řešit elektrika, nabíjím baterie do foťáku, drona a mobilu za jízdy z 12v zásuvky, které dává energii jen jediná startovací baterie o kapacitě 75 Ah. Lednici od firmy Dalix značky Mobicool o objemu 40l pohaní také tato baterie. Takto dokážu stát na jednom místě min. dva dny, aniž bych měl problém se startem a vybití baterie.